Meitner MA-1 V2 v Hi-Fi Voice

Meitner MA-1 V2 v Hi-Fi Voice

Ed Meitner je známý především díky své práci pod značkou EMM Labs (která něco znamená i mezi profesionály zejména v masteringových studiích), před lety se pak ale rozhodl své vlastní jméno použít pro "podznačku", která nabídne jednodušeji pojaté přístroje, díky čemuž jsou ale zase podstatně dostupnější, než skvostné, ale opravdu drahé produkty EMM Labs. Největším hitem je rozhodně převodník MA 1, který prodělal bez nějakých cavyků "facelift", který ale poznáte jen podle zvuku a nenápadného štítku s dovětkem "V2" na zadní straně.

Že přístroj vypadá pořád stejně, to znamená, že čelní panel je pořád jednoduše a tím naprosto přehledně pojatý, že přístroj pořád váží bezmála sedm a půl kilogramu i to, že je to pořád poměrně velký přístroj s šířkou 43,5 cm, hloubkou 40 cm a výškou 9,2 cm.

Vpředu jsou dominantou tlačítka a informační diody - pod logem vlevo je jen tlačítko spínací, vše ostatní je vyrovnané pěkně uprostřed. Šestice tlačítek slouží pro přímou volbu požadovaného vstupu, šestice spodních diod zase informuje o pracovní frekvenci zpracovávaného signálu v kHz. Oko přijímače dálkového ovládání napovídá, že volbu vstupu můžete provést i na dálku.

Ani na zadním panelu není nijak přeplněno - pravá třetina hostí pouze napájecí zásuvku s kolébkovým vypínačem, levé dvě třetiny pak mají tři skupiny konektorů, definované vždy tenkou bílou linkou. Jeden segment sestává z digitálních vstupů - je tu AES/EBU, dva koaxy, dvě optiky a USB, na všech je podporován PCM signál do kmitočtu 192 kHz i základní jednobitové DSD, po asynchronním a galvanicky odděleném USB je to pak až DSD128 a u PCM je to DXD rozlišení.

Druhý blok konektorů jsou analogové výstupy - jeden výstup je provedený jako symetrické XLR, druhý má cinchovou formu.
Třetím blokem pak jsou "provozní" konektory - RS-232 pro řízení v rámci domácí automatizace, resetovací a tlačítko a servisní USB pak pro činnosti jako je aktualizace firmware apod., které ale uživatel patrně nevyužije.
Tak jako u první generace, i v té druhé najdete u MA-1 technologie odvozené od mateřské značky EMM Labs - je tu asynchronní systém MFAST (Meitner Frequency Acquisition System), který v příchozím signálu odstraňuje jitter a odděluje jako vyrovnávací paměť vstup a výstup. Je tu i systém MDAT2 (Meitner Digital Audio Translator) - ten zase provádí upsampling všech příchozích signálů do DSD512 (neboli na osminásobek základního DSD).
Následně signál putuje do MDAC / MCLK, kombinace D/A převodníku a hodinového generátoru vlastní diferenciální diskrétní konstrukce.

Meitner technologie nijak do hloubky nerozebírá a dokonce i uvnitř toho moc na koukání není. Napájecí zdroj je pečlivě odstíněný, na deskách plošných spojů jsou zmíněné Meitnerovy systémy také pečlivě zakryté. Účelná a čistá Meitnerova konstrukce pak také není nic pro ty, kteří touží za své peníze po mnoha součástkách - MA-1 V2 si v tomto směru na nic nehraje a jsou tu jen tři nepřehnaně velké desky plošných spojů.

Převodník jsme poslouchali v redakčních sestavách - primárně přes USB v každé z nich, ale také s OPPO UDP-205 a Norma Revo IPA-140 s Harbeth Monitor 30, s Cambridge CXC přes Cambridge CXA80 nebo Grandinote Shinai přes Fischer&Fischer SN-70 nebo také s Emotiva XSP-1 a XPA-DR2 přes KEF LS50 místo Teac NT-503.
Na notoricky známé mručivé basové lince v "No Sanctuary Here" ("Vinyl Classics Vol. 2" | 2014 | stereoplay | 03-14) byl jasně patrný Meitnerův rukopis - pevný, konkrétní a přesto měkce poddajný bas s lehounce teplejším laděním je excelentně konturovaný, naprosto nepřehnaný v objemu, energii i tonalitě. Hluboké tóny jako kdyby se semkly, je to výjimečně klidný a dospělý bas, prostý předvádění se. Za dojmem výjimečné nenásilnosti stojí hlavně precizní přesnost a čistota, je to diskrétně luxusní bas bez pozlátka, který vám s nadhledem naservíruje tóny nejen krásně oddělené, ale i naprosto samozřejmě definované v jednotlivých polohách.

U zpěvu Sophie Zelmani v "How it feels" ("Dali CD Vol. 3" | 2012 | Dali | 280939) díky perfektní přesnosti slyšíte nádherně definovaný hlas, pevný a jistý, ale kupodivu přes vší transparentnost v mimořádně kultivovaném a tolerantním balení. Nahrávka má velmi zřetelné sykavky, které nicméně v podání MA-1 V2 prostě zmizí, respektive ztratí se jejich ostrost. Je také zajímavé, že převodník nemá vlastně žádnou výraznou vlastní charakteristiku a propouští charakteristiku zdroje signálu, potažmo nahrávky. Meitner působil v každé kombinaci jako prvek, který signál "učeše", dodá mu disciplínu a organizaci, takže najednou zaslechnete i jemné detaily nebo máte jednoduše pocit celkově bohatšího hudebního dění, aniž by se ale změnil základní charakter sestavy.
Činel v "Hello Dolly" Jerryho Hermana ("Jazz Masters Vol. 4" | 2017 | STS Digital | STS-6111166) se po zapojení převodníku do řetězce zřetelně, ač neokázale otevřel, jeho zvuk měl citelně zřetelnější strukturu a taková ta kovová ostrost a syrovost zmizela, zůstala jen přirozená tvrdost kovu, znělá a jasná. Tón činelu zaznívá s puristickou, audiofilsky nenápadnou graciézností, realističností a nepřehnanou autenticitou, s níž to všechno působí až překvapivě "normálně". Je to zvuk čistý, jasný, konkrétní a maximálně realistický.

V "Kote Moun Yo?" Markuse Schwartze a Lakou Brooklyn ("System Solution" | 2019 | Nordost) se naplno projevila jakási decentnost a nenápadnost zvuku MA-1 V2. Energická hra na perkuse působí tak uvolněně, tak samozřejmě, že máte chvíli pocit, že zvuk jaksi ubral na tempu, ale čím víc posloucháte, tím jasnější je, že převodník signál zpracovává skutečně přesně a bez efektů. Tiché chvíle totiž působí tišší (a tím vzniká pocit, že se hudba méně hrne kupředu) a rány zase razantnější, konkrétnější a tělesnější. Zvuk stojí nohama na zemi, je "bytelný" a samozřejmý a dynamicky sebevědomý bez předvádění se.

Také detaily v "Nativity Carol" Johna Ruttera ("First Sampling" | 1990 | Reference Recordings | RR-S1CD) vyplývají na povrch při zapojení převodníku MA-1 V2 jaksi snáze a to hlavně díky skutečně příkladně nízkému šumu pozadí, kdy najedou i jemný dozvuk prostoru nebo jiný drobný, ale autenticitu zřetelně podporující zvuk, prostě slyšíte, vnímáte, jak se doslova "vyloupne" odkudsi z nahrávky, přestože nemusí pro svou zřetelnost zní nikterak nahlas. Přesnost převodníku pak zase zajišťuje příkladnou srozumitelnost, aniž by ale v reprodukci byl zjevně patrný nějaký znak snaživosti. Meitner hraje naprosto v klidu, naprosto nenuceně, naprosto neefektně.

Vlastně nešokující byl i způsob, kterým Meitner dokázal proměnit organizaci hudební scény ve Stingově "Englishman in New York" ("Die Perfekte Räumlichkeit" | 2010 | stereoplay | 10-10). Není najednou větší nebo holografičtější, ale máte pocit, že všechno tak jaksi přirozeněji zapadá na své místo, že nástroje mají konkrétnější polohu, zřetelně lépe definované kontury a mnohem snáze vnímáte směr zvuku jak v pravolevé, tak předozadní ose. Přitom ale převodník hudební nástroje nezveličuje, je to opět hlavně díky celkové působivé přesnosti, že vše působí nenuceně organizovaně a organicky.

Když pak zazněla "Má Vlast" Bedřicha Smetany, nahrávka realizovaná London Symphony Orchestra pro Bowers&Wilkins Society of Sound, ocenili jsme tu absolutní přirozenost, tu schopnost nechat hudbu proudit bez stresu, s klidem, nadhledem a jakýmsi pocitem "bezbariérovosti". I jemné nuance tu mají své místo, svůj prostor k vyniknutí a přesto hudba zůstává homogenním celkem, všechno je pečlivé, precizní a to ani by zvuk byť jen naznačil nějakou tvrdost, naopak je působivě příjemný. Tonálně je zvuk nezkreslený, dynamicky neostýchavý a vlastně je to ladění brilantně audiofilské, věrné signálu a neovlivňující prakticky jakkoliv výslednou charakteristiku sestavy - převodník "jen" jako kdyby dění usadil, vyčistil a nechal plně vyniknout.

Faktem je, že k plnému docenění toho, co Ed Meitner nabízí ve svém MA-1 V2 musíte mít už něco "odposlechnuto", protože tak jak je převodník nenápadný ve svém vnějším projevu, tak nenápadný je i ve své zvukové charakteristice - tedy zejména tím, že jí zase tak moc nemá. Zato má schopnost reprodukci uspořádat tak nenásilným způsobem na tak vysoké úrovni, že působí až tak přirozeně, že teprve vrácení se k poslechu bez něj vám prozradí plně jeho kvality. Po zařazení MA-1 V2 do systému se zdá, jako kdybyste z něj vlastně spíše něco odebrali, jako kdybyste signálovou cestu zbavili nějaké té překážky a umožnili hudbě snáze plout. Navíc ta uvolněnost, s kterou toho Meitner dosahuje, si zaslouží velké ocenění. A to si vlastně zaslouží i to, že jako jeden z převodníků, které téměř "nesahají" do signálu, stojí vlastně na dnešní high-endové poměry velmi realistické peníze - ač to vlastně překvapivé není, protože racionální realističnost je tomuto stroji vlastní na všech úrovních.

Cena: 209 990,- Kč

KLADY

• velká podpora formátů
• nenápadná suverenita v každém okamžiku
  
• překvapivě tolerantní zvuk
  
• puristická tonální realističnost
  
• nekomprimovaná dynamika
  
• perfektní detailnost
  

ZÁPORY

• nic - v kontextu mohutné inflace vypadá i cena rozumně

www.hifi-voice.com/testy-a-recenze/da-prevodniky-dac/2230-meitner-ma-1-v2