24.06.2018
TEST PHONO PŘEDZESILOVAČŮ DO DESETI TISÍC KORUN
U gramofonů zvukovou kvalitu hned po přenoskových vložkách určují phono předzesilovače, tedy korekční předzesilovače, které musí „narovnat“ nelinearitu mechanického záznamu u gramofonových desek. Po jejich premiérovém testu, který přinesla rubrika Audio ve S&V 2/17, se k těmto občas neprávem opomíjeným komponentům vracíme. Cena žádného z šesti modelů do deseti tisícovek, jež doplní gramofony z nižší střední třídy, už tentokrát neklesá pod 5000 Kč.
Phono předzesilovač už dnes zase tvoří součást dobře vybaveného integrovaného zesilovače, ale jeho případná absence má dva důvody. Zvláště na přelomu tisíciletí ho konstruktéři ze zapojení vypustili z jednoduchého důvodu: vinyly byly pro hudební průmysl mrtvý formát (mnohá alba z této doby nyní vycházejí v reedicích na LP deskách poprvé), takže nemělo valný smysl zatěžovat výrobní náklady „zbytečným“ obvodem. Dražší modely dodnes postrádají korekční předzesilovač z úplně jiné příčiny. Je zde totiž tak trochu „do počtu“, protože náročnější audiofilové s oblibou experimentují s vyladěním svého zvukového řetězce a stejně pečlivě jako si ke gramofonu vybírají přenosku volí i phono předzesilovač. Zvláště u integrovaných zesilovačů, jež náleží do nižší střední třídy, hrozí podobné riziko jako u sluchátkových výstupů: jejich zapojení bývá leckdy co možná nejjednodušší, stačí i dvojitý operační zesilovač s několika pasivními součástkami, ale od kvality zvuku v takovém případě nelze očekávat zázraky.
Proč vlastně takovou „černou krabičku“ při přehrávání gramofonových desek potřebujeme? Vinyly všeobecně limitují možnosti elektromechanického záznamu zvuku. Gramofonové desky jsou nomalizovaně nahrávány s víceméně konstantní amplitudou drážky (při neměnné úrovni záznamu) v celém kmitočtovém rozsahu. Je to proto, aby byl dosažen co největší poměr mezi činnými a rušivými signály a byl tak zajištěn odpovídající odstup rušivých napětí. Basy jsou však vzhledem k omezenému prostoru v drážce potlačeny, ale výšky musí být naopak zdůrazněny, protože jinak by je přenoska nedokázala snímat; výstupní napětí MM a (zvláště) MC přenosek je také poměrně malé. Tuto nelinearitu, která už delší čas odpovídá normalizované ekvalizační (záznamové) křivce RIAA, pojmenované podle profesní organizace fonografického průmyslu v USA, kompenzuje a signál zesiluje na žádoucí úroveň korekční předzesilovač. Ten se lineárně chová pouze na kmitočtu 1 kHz, pro který také výrobci přenoskových vložek v technických parametrech uvádějí jejich výstupní napětí. Křivka RIAA je už dlouho standard, ale až do sedmdesátých let některá hudební vydavatelství používala ekvalizční křivky s drobnými odchylkami. U highendových phono předzesilovače proto nijak výjimečně narazíme na možnost konkrétní ekvalizační křivku (mj. Columbia, Decca nebo CCIR) volit. U gramofonů s přívlastkem hifi narazíme na dva typy přenosek, které patří mezi takzvané rychlostní snímací systémy, kde jejich výstupní napětí odpovídá stranové rychlosti jejich snímacího hrotu v drážce vinylu. Nejrozšířenější jsou „magnetodynamické“ s pohyblivým magnetem (MM = Moving Magnet), jež pracují tak, že s chvějkou, na které se nalézá snímací hrot, je spojen malý feritový magnet, kmitající ve dvou cívkách stereofonního systému, kde se indukuje střídavý signál k dalšímu zpracování. Sofistikovanější variantu představují přenosky s pohyblivou cívkou (MC = Moving Coil), výrobně náročnější a proto také dražší, které ovšem nabízejí „za více peněz více muziky“. Jsou na tom ale hůř s citlivostí. Jestliže se výstupní napětí u MM přenosek pohybuje řádově v milivoltech (typicky 5 mV), u MC přenosek je zhruba desetkrát nižší (kolem 0,5 mV). Tento hendikep, který samozřejmě promlouvá i do nižšího odstupu signálu od rušivých napětí, řeší MC přenosky s dovětkem „high output“, u kterých výstupní napětí přibližně odpovídá typické MM přenosce.
Jednoduché phono předzesilovače určené pro nejrozšířenější MM přenosky mají pro začínajícího diskofila jednu „výhodu“: nepotřebují nic přepínat ani nastavovat, protože ovládací prvky se omezují nejvýš na vypínač. Přípojkami jsou jen dva páry konektorových zdířek cinch, jež patří vstupu a výstupu, doplněné obvykle nezbytnou zemnící šroubovací svorkou. Tato výhoda je ovšem více než diskutabilní, protože nemůžeme nastavit zisk phono předzesilovače, který by optimálně odpovídal výstupnímu napětí přenosky, ani podle jejích parametrů přizpůsobit vstupní impedanci. Polovina testovaných přístrojů umožňovala ve více stupních nastavit zisk a stejné poměrné zastoupení měly i předzesilovače s možností nastavení vstupní impedance (obojí současně však pouze zástupci značek MoFo Electronics a Pro-Ject). Vše potřebné lze obvykle seřídit pomocí posuvných DIP přepínačů, přístupných ve výřezu základny. Toto pravidlo potvrzují pouze výjimky: clearaudio Nano Phono V2 vyžaduje pro změnu vstupní impedance MC přenosky zařazení páru přesných odporů do mikrosvorek, což se nezdá být řešení úplně nejstabilnější. Čtyři z šesti testovaných přístrojů nabízely subsonický filtr (chyběl jen u modelů značek Cambridge Audio a Rega), potlačující kmitočty i různé přechodové jevy pod dolní hranicí akustického pásma, které by jinak zbytečně zatěžovaly koncový stupeň integrovaného zesilovače a reproduktorové soustavy. Nadstandardní finesy představují možnost jemného vyvážení úrovně kanálů přenosky (Cambridge Audio Duo) a režim Mono, který nabízí stabilnější zvukový obraz při přehrávání monofonních desek, ať už originálů nebo jejich audiofilských reedic (MoFi Electronics StudioPhono). Korekčního předzesilovače bychom měli vybírat ke konkrétní přenoskové vložce, především pak modely, které neumožňují nastavit zisk ve více stupních (pokud je zisk předzesilovače nižší, musíme knoflík Volume u zesilovače „vytočit“ doprava, ale kromě užitečného signálu obvykle zesílíme také šum). Koncovou cenu phono předzesilovače ovlivňuje také zanedbatelná odchylka od ekvalizační křivky RIAA, protože ta vyžaduje součástky s malou tolerancí, které jsou logicky dražší.
Evropské značky měly tentokrát v testu převažující zastoupení, dvě pocházejí z Britských ostrovů (Cambridge Audio, Rega), další pak z Německa (clearaudio electronic) a Rakouska (Pro-Ject). Spojené státy, které jsou gramofonovou a vinylovou velmocí, reprezentují MoFi Electronics a Schiit. Převažují specializované společnosti, gramofony nemají ve svém katalogu pouze značky Cambridge Audio a Schiit, naopak u MoFi Electronics mohli využít i bohaté zkušenosti s remasteringem vinylů a výrobou lisovacích matric, jež za čtyřicet let nasbíralo mateřské hudební vydavatelství Mobile Fidelity Sound Lab (alias MoFi). Tato erudice promlouvala také do konstrukce vítězného phono předzesilovače MoFi Electronics StudioPhono s vzácně vyváženým zvukem, který je opravdu radost poslouchat. Jeho výbava kromě subsonického filtru nabízí také ojedinělý režim Mono, který při reprodukci monofonních vinylů (v prvních vydání se objevují často i ke konci šedesátých let a mezi raritami, jež minulý měsíc nabídl Record Store Day, byla i reedice původní mono verze alba The Piper At The Gates Of Dawn, kterým v roce 1967 debutovali Pink Floyd) zpevňuje kontury jejich zvukového obrazu. Tady lze za zvuk v dané kategorii připsat absolutorium. S malou ztrátou na zaokrouhlenou „desítku“ dosáhly ještě clearaudio Nano Phono V2, základní model vyhlášené německé značky, který se pod cenový trop testu vešel jen s nevelkou rezervou, a naopak druhý nejdostupnější model Rega Fono MM, který plusové body za zvuk nahání sofistikovanějším zapojením, které si konstruktéři mohli dovolit rezignací na obvody pro MC přenosky. Takže kdo nehledá flexibilnější model, který poroste s gramofonem po konverzi magnetodyanmické přenosky za typ MC, ten s tímhle přístroje za dobré peníze neudělá chybu. V silné konkurenci zůstaly těsně za „stupni vítězů“ dva odlišně koncipované phono předzesilovače. Nová generace lampového modelu Pro-Ject Tube Box S2 už sází výhradně na diskrétní součástky, nabízí (mezi testovanými modely bezkonkurenční) možnost nastavení zisku v šesti úrovních a vstupní impedance i kapacitance. Dvojité triody ECC83 nabízejí teplý analogový zvuk, ale plným pevným basům ve srovnání s premianty přeci jenom něco málo chybělo. Jinak na to šla značka Cambridge Audio s „bezobslužným“ elegantním komponentem Duo, u něhož oproti předchůdci CP2 vypustila subsonický filtr, ale pro ty, kteří uvažují o minimalistické sestavě s gramofonem, jako zajímavý bonus nabídla zvukově velice solidní sluchátkový zesilovač (zdá se, že může jít o nový trend, protože „sluchátkáč“ u svého top modelu UltraPhono nabízí i značka MoFi Electronics). Menším zklamáním byl zvuk jediného korekčního předzesilovače v katalogu značky Schiit, která se jinak může pochlubit vynikajícími zesilovači integrovanými i sluchátkovými. Kmitočtovému vyvážení není co vytknout, ale transparentností i poněkud „plošším“ projevem za ostatními modely v testu slyšitelně zaostával, na druhou stranu byl také nejlevnější a rovnocenné rivaly by tak našel mezi cenově srovnatelnou produkcí. Většina z testovaných komponentů má oprávněné ambice v gramofonu přežít výměnu až několika přenosek, byť u Regy Fono MM MK3 jen v linii magnetodynamických typů.
Na čem se testovalo a jak hodnotilo
Korekční předzesilovače v testu doplňovaly gramofon MoFi Electronics UltraDeck s MM přenoskou UltraTracker, integrovaný zesilovač Micromega M-One 150 a stojanové dvoupásmovky AE New Reference 1 v alternaci s redakčními Sonus faber Concertino Domus. Kabeláž byla značky XSymphony, signálová Pure Silver Fantasy (u gramofonu firemní), reproduktorová Omega Hybrid. Jako testovací jsem vybral skladby z LP desek George Benson: Livin´ Inside Your Love (Warner Bros., 1979), Leonard Bernstein Conducts West Side Story (Deutsche Grammophon, 1985) a Vladimír Mišík (Supraphon, reed. 2017). O vítězích testu a verdiktech Doporučujeme rozhodoval výhradně zvuk, nikoli výbava nebo provedení.
Nižší ze dvou modelů MM/MC phono předzesilovačů mladá značka vyrábí ve Spojených státech v jediném černém provedení. Tuhé šasi tvoří dva přesně slícované profily z litého kovu na čtyřech pryžových nožkách, když horní je intarzovaný jemně broušeným anodizovaným hliníkem a obdélníkem z bílého kovu v lesklém laku, z něhož vizuálně vystupuje psací logo, společné se známým audiofilským vydavatelstvím. Zapojení mezi aktivními prvky využívá v koncovém stupni v každém kanále komplementární dvojici tranzistorů BCP68 a BCP69, jinak lehce převažují operační zesilovače Texas Instruments (3x BB OPA 2134UA a 2x TL082 s tranzistory JFET na vstupu). Ovládací prvky na horním panelu po pravici žluté kontrolky zastupují tlačítkové spínače subsonického filtru a zřídka vídaný Mono, který „zpevní“ zvukové kontury při přehrávání mono desek, které nebyly výjimkou ani ve 2. polovině 60. let (mj. debuty Velvet Underground a Pink Floyd, jež dostaly stereo mixy později). Zadní panýlek je osazený dvěma páry pozlacených konektorových zdířek cinch, robustní zemnící svorkou, jež „spolkne“ i banánek, a atypickou zdířkou pro firemní napájecí adaptér (24 V / 0,62 A). Zisk lze volit ve čtyřech stupních a vstupní impedanci u MC přenosek v široké škále od 75 ohmů do 47 kiloohmů pomocí dvanácti DIP přepínačů, upořádaných ve výřezu základny v jedné linii, jejichž ovládání tak vyžaduje jemnou motoriku.
Netopýří ucho
MoFi Electronics StudioPhono se vyznačuje navýsost muzikálním, transparentním zvukem s až fenomenální kontrolou přesných, konkrétních basů. Podání prostoru má velkou hloubku, lokalizace jednotlivých nástrojů je vynikající, což lze směle tvrdit i o mikrodynamice. Čistá desítka!
PRO: funkci Mono přivítají majitelé monofonních reedic; subsonický filtr; robustní konstrukce
PROTI: nic podstatného
Pavel Víšek
24.04.2024
Cambridge Audio představilo limitovanou edici oblíbeného a oceňovaného All-in-One přehrávače EVO 150, inspirovanou designem ikonického sportovního vozu DeLorean DMC-12, kterou nabídne v omezené sérii 1000 ks.
01.02.2024
Obvody nového přehrávače byly přepracovány tak, aby mohly využívat 32bitový D/A převodník ESS ES9028Q2M SABRE32.Konstruktérům se podařilo významně zjednodušit signálovou cestu a vyladit kvalitu reprodukce tak, aby mezi posluchačem a originální nahrávkou nestálo nic v cestě.
29.11.2023
Zesilovač poskytuje výkon 300 W do 8 ohmů. Zajišťuje tak bezkonkurenční kvalitu reprodukce, v elegantním a kompaktním provedení, s nezaměnitelným designem společnosti Electrocompaniet.