Sloupovky AE509 v HiFi Voice

ACOUSTIC ENERGY AE509 

Značka Acoustic Energy patří mezi stálice britského hi-fi a vyznává, dalo by se od pohledu říct, modernou poněkud osvěžené pojetí klasické ostrovní školy konstrukce reprosoustav. Už od svého založení roku 1987 si ovšem nese poměrně jasný vlastní rukopis, který v praxi pokračuje také v nejnovějším modelu AE509, králi současné firemní nabídky. Jde o středně velký sloupek ze střední cenové kategorie.

Vizuálně jsou AE509 štíhlé a relativně vysoké sloupky čistých a nekomplikovaných tvarů. Ozvučnice zkonstruované z panelů typu RSC o tloušťce 1,8 cm mají velmi pěkné povrchové provedení a stojí celkem vysoko nad podlahou díky sadě čtyř robustních hrotů na konci do boků čnících nožiček. Žádné experimenty s tvary, žádné výstřelky a přesto AE509 vypadají pěkně. Zájemci o decentnější vizuální dojem mohou nainstalovat magneticky přichycenou krycí mřížku se zajímavě dynamickým zašpičatěním spodní části, které design osvěžuje.
Na to, že jsou AE509 opravdu štíhlé (šířka 18,5 cm), nejsou ani nijak zvlášť hluboké (27 cm) a k výšce kabinetu rovných 100 cm je třeba připočíst ještě pěkných pár centimetrů za zmiňované hroty. Celá reprosoustava váží pěkných 22 kg. Krom váhy ale odolnost vůči vibracím zajišťuje i kompozitní složení ozvučnice - zkratka RSC (Resonance Supression Composite) značí vrstvené různorodé materiály, které díky tomu i při průměrně celkové tloušťce nadstandardně pohlcují energii.

Zadní stěna odhalí přítomnost bassreflexového otvoru kousek pod horní hranou, jde o obdélníkovou štěrbinu jak je u Acoustic Energy zvykem. U paty je pak jen elegantní destička s jediným párem reproduktorových terminálů.
Bez mřížky je vidět, že o něco méně než polovinu výšky čelní stěny zabírají tři reproduktory v D´Appolito rozložení, všechny s nápadnou kresbou na povrchu membrán.

Základem je v prostředku reproduktorového pole umístěná kopulka tweeteru o průměru 2,5 cm. Je zasazena do relativně výrazného hliníkového zvukovodu a nejzajímavější je na ní použitý materiál - jde totiž o uhlíkové vlákno. Z identického materiálu jsou utkány také membrány obou středobasových kónusů - mají průměr 12,5 cm a lehoučké membrány cestují na měkkých závěsech, poháněné 3,5 cm cívkou v silném magnetickém poli.
Neošizená je i frekvenční výhybka - využívá kupříkladu svitkové polypropylenové kondenzátory nebo cívky na vzduchovém jádře. Výhybka je pak 2.5 pásmová, s přechodovými frekvencemi 560 Hz a 3.1 kHz.
Výrobce udává u AE509 frekvenční rozsah 32 - 28 000 Hz (+/- 6 dB), charakteristickou citlivost 89 dB a jmenovitou impedanci 6 ohm.

Acoustic Energy AE509 jsme poslouchali v ostravské poslechové místnosti dovozce, kde jim společnost dělala vybraná sestava - zdrojem signálu byla mechanika EMM Labs TX2, digitál na analog převáděl EMM Labs DV2 a zesilovaly buď Electrocompaniet AW180 nebo Audia FLS 4. Propojeno bylo přes kabeláž z vyšších sfér katalogu Acrolink, srovnávat jsme mohli s Falcon Acoustics Studio 80 nebo Estelon X Diamond a dalšími.

Na hlubokém basu u "Way down deep" Jennifer Warnes ("The Hunter" | 1992 | Private | 1005-82089-2) bylo cítit, že AE509 se umí zhluboka nadechnout, že umí nabídnout dost basové energie, v příjemně bohatém, vzdušném stylu, s pocitem celkového zakulacení a nenuceného uvolnění. Není to takový ten decentně audiofilský, menší a soustředěný bas, snaží se spíše pustit do odvážné hloubky, podtrhnout bohatost temných oktáv a zaplnit místnost.

Ve středním pásmu hrají AE509 svižně, lehce a otevřeně, uhlíkové membrány kmitají přesně a velice pěkně ohraničují jednotlivé noty, takže vokál Eleanor McEvoy v "Leaves me wondering" ("System Solution" | 2019 | Nordost) zněl s lehkostí a přitom ale nezapomínal na šťavnatost, na tělo a váhu. Hlas byl krom odpovídající čistoty také velmi příjemně klidný a vlastně spíše jemnější, kultivovaný a prostý ostrostí na sykavkách nebo tvrdosti ve vyšší části spektra. Srozumitelnost je pak dobrá, nekomplikovaná.

Pro vysokotónovou kopulku velmi netypický materiál přinesl do cinkotu nejvyšších frekvencí v "Sex without bodies" od Dave´s True Story ("AUDIO Digital Masters I" | 2010 | AUDIO | 01-10) nebojácnou energii, ale i výrazný objem, ačkoliv bez pocitu takové té nepřiměřené dominance. Reproduktor dokáže každý kovový tón průbojně protlačit do prostoru, s překvapivě vysokým rozlišením a výtečnou přesností a rychlostí. Možná by s vysloveně tvrdě hrající elektronikou mohl být zvuk za hranou, ale se zkoušenými kombinacemi nebyl ani na dosah jakékoliv vulgárnosti. Rozhodně je pak nutné ocenit brilantní živost a svižnost zvuku.

Energicky a s kombinací tahu na branku a váhy, těla a výraznosti zvuku se AE509 staví také k dynamickým nahrávkám; výbušná elektronická "Love is gone" Davida Guetty ("Focal CD No. 8" | 2009 | Focal | 509999680442) s razantními špičkami byla zvládnutá jaksi snadno, nenásilně a ačkoliv výsledné zvukové podání je také trošku příjemnější a měkčí, má razanci, dá vám pocit pulsující, husté a důrazné dynamiky. AE509 se zdají hrát s nadhledem a bez komplikací, odvážněji, než by jejich velikost naznačovala.

Velmi rychle a přesně reagující měniče na všech pásmech nabízí velice dobrou čitelnost a i komplexní mnohovrstvý zvuk strunných nástrojů v "A Rose for Me" od The Soundscapers ("FIM Super Sounds" III" | 2006 | FIM | FIM XR24 073) zněl organizovaně a spořádaně. V reprodukci je vzduch a celý zvuk jako kdyby byl o krok "dopředu", ne přímo podbízivý, ale svádivě přítomný a poutající pozornost. AE509 nejsou hyper analytickými monitory v tom slova smyslu, že by přenesly do popředí i jemňoučké ambientní detaily a přesto vám dají pocit, že vnímáte jednotlivé oddělené nástroje, dozvuky jejich znějících strun a vůbec všechno, co si můžete v cenové třídě s pětimístnou cenovkou přát.

Jak už bylo řečeno, AE509 jako kdyby soustředily zvuk přímo na vás, jako kdyby to byl velký koncert (protože zvuk JE velký a rozpínavě schopný zaplnit celý prostor), v němž jste jediným divákem. To platilo i pro podání hudební scény v "Innocence" od Hoff Ensemble ("Polarity" | 2018 | 2L | 2L-145-SABD). Vnímáte nejen spojitou pravolevou plochu, kde už reprosoustavy nepřitahují pozornost, kde se hudba odehrává i kousek vedle nich a (pěkný) kus za nimi, nejen v prostoru mezi. Je tu dobrá separace nástrojů a opět vzdušnost; všechno prostě sedí na místě s už důstojnou mírou neokázalého nadhledu.

V "That Man" od Caro Emerald ("Deleted Scenes from the Cutting Room Floor" | 2010 | Grandmono | 88697776142) stihly reprosoustavy bez potíží předat tu šlapající rytmičnost, váhu a pulsující energii solidně od podlahy, zvuk je pěkně plný a energický a nebojácně se prosazuje. Přednes je rozhodně zábavný, odsýpá a přes jistou dopřednost nijak nezdůrazňuje limitovanou kvalitu produkce nahrávky, takže se dá v klidu poslouchat i delší dobu.

Štíhlé sloupky Acoustic Energy AE509 jsou důstojným vrcholem firemní nabídky - v poměrně kompaktním těle snadno zaplní střední i velké místnosti, navíc díky D´Appolito provedení nevyžadují tak pečlivé zvažování akustiky poslechového prostoru. V kombinaci se snadnou rozehratelností a uhlíkovými membránami, které pevně, přesně a přitom velmi lehce zvládají i komplexní hudební materiál, fungují napříč hudebními žánry, bez vulgarity a přesto výrazně, bez přehánění, ale přesto pěkně energicky a šťavnatě. AE509 jsou prostě zábavné reprosoustavy, s kterými není těžké poslouchat a patří k opravdu excelujícím řešením ve své cenové kategorii.

VHODNÁ MÍSTNOST

MALÁ [<-- 20m2] [ +/- ]  |  STŘEDNÍ [--> 20m2 / <-- 40m2] [ ✓]  |  VELKÁ [--> 40m2] [ +/- ]

Cena: 79 990,- Kč

KLADY

• decentní a příjemný zvuk
• živost a energičnost
  
• pocit hloubky, neočekávaný vzhledem k velikosti měničů
  
• snadno zvukem naplní místnost
  
• sledují i náročnější signály s lehkostí
  
• celkově hladký zvukový projev bez pocitu vyčnívajících momentů

ZÁPORY

• nic podstatného, pokud pro ně máte dost místa

Původní článek Daniela Březiny jsme zkrátili o pasáž věnovanou měření reprosoustav, celý si jej můžete přečíst zde:

www.hifi-voice.com/testy-a-recenze/reprosoustavy-podlahove/2422-acoustic-energy-ae509