22.02.2013
Komponenty různých velikostí i provedení, které často nacházíme v sousedství osobních počítačů, jsou v posledních letech na vzestupu. Nevytrácejí se však ani z highendového světa, kde původně začínaly. Přibližme si proto krátce jejich vývoj a na sedmi typech D/A převodníků ze střední třídy také aktuální nabídku.
Už ke konci 80. let minulého století přišla (tehdy ještě malá) londýnská firma Cambridge Audio s prvním děleným CD přehrávačem a její příklad následovali další výrobci. Jeho koncept byl totiž prostý i správný. Zvuk ovlivňují CD transport, napájecí zdroj a právě D/A převodník. Ideální je, když dostanou CD mechanika s řídícími obvody a D/A převodník samostatná šasi s vlastním napájením a navzájem si minimálně „překážejí“. Jaká je vlastně role D/A převodníku (nejenom) u CD přehrávače? Tady se nabízí volná paralela se špičkovými gramofony, které se na výsledném zvuku podílejí zvláště s přenoskami typu MC (řekněme) „půl na půl“. Samozřejmě D/A převodník z optického disku nic nesnímá, od toho má mechaniku, ale vliv na kvalitu zvuku má podobný: jeho obvody rozhodují o jemných detailech, podání prostoru a dalších nuancích, jejichž synergie přispívá ke věrné reprodukci zvuku. Externí D/A převodníky v 90. letech sloužily také k „audiotuningu“ CD přehrávačů, u nichž tak dráha signálu končila digitálním výstupem. Nešlo však o rozšířenou skupinu přístrojů, kterou na počátku nového milénia načas odsunula do pozadí eurorie z audiofilských disků DVD-Audio a především SACD.
Na renesanci D/A převodníků došlo, když se hudba začala stěhovat na pevné disky osobních počítačů a s nastupující érou její digitální distribuce zájem o tuto techniku dále roste. Proč? Konstruktéři výpočetní techniky vždycky sledovali výkon procesoru či grafické karty nebo velikost operační paměti… ale řešit u zvukových karet zbytečnosti, jakými jsou třeba rozlišení nízkoúrovňových signálů a transientů? Nemluvě o jitteru, zkreslení, které (zjednodušeně řečeno) do digitálního streamu zanáší nežádoucí zpoždění. Prostě počítačový zvuk je občas neblaze proslulý fenomén a na kultivaci mají lví podíl právě externí D/A převodníky renomovaných, nezřídka highendových značek. Tím tato problematika nekončí, ale zájemce můžeme odkázat na článek Hifi z PC, který vyšel v rubrice Jak na to ve S&V 4/12. „Sedm statečných“, kteří nás provedou střední třídou, vesměs vykazuje zajímavý poměr užitné hodnoty k ceně. Není problém sehnat značkové výrobky už kolem pěti tisícovek, ale sympatickou cenou platíme za omezené možnosti. Na druhou stranu opravdu špičkové modely D/A převodníků už nejsou pro většinu potenciálních zájemců dostupné a jak je v highendovém světě zvykem, každé slyšitelné zlepšení už stojí značné částky navíc. Jednotlivé modely jsme si rozdělili podle ceny do tří skupin: první končí u 15 tisíc Kč, poslední začíná na 30 tisících Kč. Všechny však spojuje zvuk, vyladěný k obrazu reprodukce vyšších firemních CD přehrávačů. Tady si ještě musíme vysvětlit, proč některé značky u digitálního filtru nabízejí volit mezi jeho dvěma i více průběhy, zatímco jiné se této možnosti důsledně vyhýbají. Ideální zvukový je pouze jeden a z pohledu hlavního vývojáře jsou další možnosti za pouhé „slepé uličky“.
Napříč cenovými kategoriemi lze charakterizovat tři typické skupiny D/A převodníků. Modely ze staré školy se s širokou bází tváří jako komponenty, připravené v hifi racku doplnit celou audiosestavu. Tomu také často odpovídá nabídka na konektorovém poli, kde jen zřídka chybí velké konektory XLR, ať už patří symetrickému vstupu analogovému, nebo jeho digitálnímu „kolegovi“ (AES/EBU). Protipól tvoří D/A převodníky, které primárně předpokládají spojení s PC. Tady patří pomyslná „doložka nejvyšších výhod“ (nejlépe asynchronním) portům USB. Poznávacím znakem jsou obvkle šasi kompaktních rozměrů, ve kterých už není na slušný napájecí zdroj místo, nehledě na to, že ve stísněném prostoru by nebyl odstup signálu od rušivých napětí nijak světoborný. Tyto problémy efektivně řeší externí síťové adaptéry. Oba modelové archetypy samozřejmě berou na milost i další přípojky, aby do své pravomoci dostaly co nejvíce zdrojů digitálního signálu. Poslední podskupinu tvoří různí „sdruženáři“, kteří spojují oba donedávna antagonistické světy, audiofilský i počítačový. U dražších modelů nejsou výjimečná ani bezdrátová rozhraní, především Wi-Fi a Bluetooth. Naproti tomu dálkový ovladač, který je u většiny ostatních audiokomponentů samozřejmostí, tady znamená nadstandard. To naopak neplatí o integrovaných sluchátkových zesilovačích, které v D/A převodnících utěšeně přibývají a svou kvalitou nebývají rozhodně do počtu.
V první kategori se sešly výrobky tří britských značek celkem logicky. Za kanálem La Manche má tato komodita tradici, které odpovídá i nabídka.
Model Arcam rDAC představuje nejvyšší ze čtyř firemních D/A převodníků, dražší je pouze v bezdrátové verzi rDAC-kw (za tu se připlácí 2400 Kč, ale k PC je třeba dokoupit i modul rWave za 2690 Kč), jež pracuje s bezeztrátovou technologií Kleer, používající digitální stream jako CD (44,1 kHz/16 bitů). Šasi z jemně pískovaného hliníkového odlitku něco hmotní a k tomu ještě spočívá na pryžové základně, takže o dokonalou stabilitu má rDAC postaráno. Jeho uspořádání je opravdu minimalistické: zepředu jsou na horní hraně přístroje vidět pouze čtyři kontrolky vstupů, které lze volit opakovaným stiskem tlačítka na horní stěně šasi. Efektivně konstruktéři pojali i zadní panel se síťovým vypínačem, zdířkou pro externí síťový adaptér (6 V, 600 mA) a signálovými propojkami: linkový výstup následují tři digitální vstupy, koaxiální, optický a port USB (typu B), který využívá zapojení firmy dCS a pracuje v asynchronním režimu. Všechny konektory cinch mají kontaktní plochy pozlacené. D/A převodník je osazen čtyřiadvacetibitovým obvodem Wolfson WM8741. Koaxiální vstup zvládá vzorkovací frekvence od 44,1 do 192 kHz, optický končí na 48 kHz; USB začíná na 32 kHz a jeho „stropem“ je 96 kHz. Po propojení s PC funguje ihned coby externí zvuková karta. Zvukový obraz je vyvážený a vzhledem k ceně zaujme i lehkostí a otevřeností, s nimiž posluchači nahrávky zprostředkuje.
Značka Cambridge Audio představila D/A převodník DacMagic v pozměněné koncepci v roce 2009 (S&V 2/09). Hlavní odlišností bylo užití časově proměnné filtrace ATF, která se dynamicky přizpůsobuje složitosti vstupního signálu. Tu původně vyvinula švýcarská společnost Anagram Technologies pro firemní top modely CD přehrávačů. Model DacMagic Plus s řídícím a sluchátkovým zesilovačem už pracuje s vylepšenou verzi ATF2. Vedle knoflíku Volume (ovládá úroveň jak výstupu sluchátkového, tak i symetrického a nesymetrického) najdeme na čelním hliníkovém panelu většinu ovládacích prvků a modré kontrolky, indikující vstup, křivku digitálního filtru a vzorkovací kmitočet. Zadní panel hostí síťový vypínač, digitální vstupy (mají k dispozici koaxiální i optické přípojky) a dva porty USB: zatímco typ B slouží k propojení s PC, do typu A patří jen bluetoothový adaptér BT 100 (za 2590 Kč). Výstupy lze vybírat ze dvou analogových a stejného počtu digitálních. DacMagic Plus používá dva duální obvody Wolfson WM8740 v diferenciálním zapojení. Jitter eliminuje digitální signálový procesor SHARC (Analog Devices ADSP-21261), jenž signál dále zpracovává. Zvukové nuance koriguje volba některé ze tří křivek digitálního filtru. D/A převodník na vstupu zpracovává signály s rozlišením 16 (či 24) bitů a sedmi vzorkovacími frekvencemi od 32 kHz do 96 kHz (méně častou hodnotu 176,4 kHz akceptují výlučně oba digitální vstupy), které interpoluje na signál s rozlišením 24 bitů a vzorkovacím kmitočtem 384 kHz. DacMagic Plus se vyrábí v černém a stříbrném provedení. Cambridge Audio DacMagic Plus se pyšní plnými basy a filigránským prkokreslením i nejjemnějších detailů. Výšky se netlačí dopředu a jsou náležitě transparentní, jak se na ostrovní komponent sluší.
Poměr stran čelního panelu u D/A převodníku Musical Fidelity M1 DAC odpovídá „rozpůlenému“ stolnímu komponentu, ale to je libůstka přístrojů z řady M1. Tahle anglická firma má ostatně slabost pro neokoukané: už ke konci 90. let první generaci legendárního D/A převodníku X-DAC poskládala i s dekodérem HDCD do krátké trubky na dvou podélných podpěrách. Čelní panel z masivního hliníku, který se vyrábí v „přírodním“ i černém provedení, působí decentně: má lehce zkosené obě delší hrany, za kontrolky posloužily miniaturní LED diody, které jsou dobře vidět, ale zbytečně na sebe nestrhávají pozornost, u zvolené vzorkovací frekvence a vstupu jsou modré, jen upsampling na 192 kHz/24 bitů signalizuje zelená a pohotovostní režim červená. Jediné ovládací prvky subtilní tlačítka vypínače a voliče vstupů (Input Select). Na zadním panelu našly místo čtyři digitální vstupy (symetrický AES/EBU, koaxiální, optický a port USB) a dva výstupy analogové, symetrický a nesymetrický. Všechny konektory jsou pozlacené. Dále už zbývá pouze třípólová zásuvka pro napájecí flexošňůru. D/A převodník je osazen dvěma duálními čtyřiadvcetibitovými obvody Burr-Brown DCD1796, podporované asynchronním „upsamplerem“ Burr-Brown SRC4392, který veškeré digitální signály přepočítává na 192 kHz/24 bitů. Musical Fidelity M1 DAC sází na komplexní zvukový obraz i jeho muzikálnost.
D/A převodník Audiolab M-DAC, který je laureátem letošních cen EISA, disponuje i sluchátkovým a řídícím zesilovačem a jeho obvody najdete integrované ve špičkovém firemním CD přehrávači 8200CDQ, testovaném v tomto čísle v rubrice High Fidelity. Z kompaktních modelů má jako jediný k dispozici kontrastní monochromatický OLED displej s jemným bodovým rastrem, který v horní části pamatuje dokonce na grafické indikátory úrovně signálu. Multifunkční knoflík na čelním panelu slouží jak pro regulaci hlasitosti (od -80 do +3 dB), tak s tlačítky Menu a „šipkami“ k detailnímu nastavení všech režimů převodníku. Ve výbavě najdeme i tyčkovitý dálkový ovladač, který zastane vše potřebné taky. Posledním prvkem je tlačítko Filter, kterým lze vybírat ze sedmi průběhů digitálního filtru (s výmluvnými názvy jako Optimal Spectrum, Optimal Transient, Minimum Phase…). Zadní panel nabízí čtyři digitální vstupy (dva koaxiální a dva optické) a asynchronní port USB typu B (signály do vzorkovací frekvence 192 kHz zvládají koaxiální, ostatní končí na 96 kHz), z analogových výstupu symetrický i nesymetrický plus nádavkem dva digitální (opět koaxiální i optický). Záležitost ovšem z D/A převodníku dělá osazení dvaatřicetibitovým obvodem ES9018 z výrobního programu americké společnosti ESS Technology, který signál ze všech digitálních zdrojů převzorkovává na frekvenci 84,672 MHz (z CD přehrávače tedy 1920krát). O nadstandardních možnostech digitálního filtru jsme se zmínili úvodem. Výstupní obvody i sluchátkový zesilovač osazené tranzistory JFET pracují ve třídě A, takže větrací otvory v šasi jsou tam, kde mají být. Audiolab M-DAC sází na komplexní, spojitý a nijak nepřikrášlený zvuk, na němž má podíl i kvalita samotných nahrávek. Je akurátní, ale s dynamickými nahrávkami se umí správně odvázat.
Japonský Luxman DA-100 vychází z loňského špičkového modelu D/A převodníku DA-200, oproti němuž má nejenom (zhruba) poloviční bázi, ale také cenu. Komponent velmi kompaktních rozměrů, u něhož v šasi šetří místo dvě „patra“ desek s plošnými spoji, ladí s moderní generací SACD přehrávačů z řady D, resp. zesilovači ze sérií B, C a M. S většími „sourozenci“ ho spojuje provedení, čistý panel z polomatného anodizovaného hliníku a kovové jsou i oba knoflíky s filigránskými detaily, které patří regulátoru hlasitosti a přepínači tří vstupů. Kromě červeného sedmisegmentového LED displeje se třemi velkými znaky zbývá zmínit pozlacený konektor výstupu sluchátkového zesilovače, jehož zapojení konstruktéři převzali z DA-200, a přepínač, kterým lze volit mezi dvěma průběhy digitálního filtru. Na zadním panelu se kromě síťového vypínače a zásuvky pro flexošňůru sešly tři digitální vstupy (koaxiální, optický a port USB) a tři výstupy: dva digitální (koaxiální i optický) a samozřejmě analogový. Koaxiální i optický vstup zvládají sedm vzorkovacích frekvence od 32 do 192 kHz, port USB končí na hodnotě 96 kHz. Srdce D/A převodníku tvoří dvaatřicetibitový obvod PCM5102, který patří k nejmladší generaci převodníků Burr-Brown. Jak jsme už zmínili, na výběr jsou dvě křivky digitálního filtru, FIR a IIR. Konstruktéři DA-100 zamýšleli hlavně coby exkluzívní počítačovou periferii, ale možná zaujme i ty, kterým zvuk firemních (SA)CD přehrávačů učaroval, ale nemají dalších 90 tisíc korun na základní model D-05. Luxman DA-100 je muzikálnost sama, s průzračnými výškami, které svou otevřeností neměly konkurenci, zapadají však do celkově navýsost vyváženého zvuku.
Čínské značky zastupuje Xindak z aglomerace Čcheng-tu. D/A převodník DAC-8 vypadá jako typický stolní komponent z řady Deluxe, zamýšlený jako „upgrade“ k CD přehrávači Muse 1.0 (test ve S&V 5/10) a výhledově i k samostatnému CD transportu, jehož výroba brzy začne. Šedomodře anodizovaný hliník robustního šasi na čtyřech patkách výborně tlumí vibrace. Z hliníkového bloku je i reliéfní panel v barvě kovu, ovšem s černým subpanelem pro zelenomodrý fluorescenční displej a tlačítka základních funkcí. Ta jsou ale subtilní a vybízejí proto k používání dálkového ovladače v hliníkovém pouzdře. Na displeji se zobrazují i zvolený kmitočet, na který je signál převzorkováván (96 či 192 kHz, s rozlišením 24 bitů) a po zapnutí i odpočet 30 sekund, jež si pro nažhavení elektrody nárokuje trioda 6922EH. Zmíněná „lampa“ tvaruje signál druhého z nesymetrických výstupů, první je osazený tranzistory. Oba jsou na zadním panelu osazeny masivními pozlacenými konektory cinch značky CMC, jež mají v sousedství konektory XLR výstupu symetrického (všechny lze regulovat tlačítky na čelním panelu i „dálce“). Digitální vstupy napočítáme tři, koaxiální, optický a port USB. Výčet prvků završují zásuvka pro napájecí šňůru a síťový vypínač. D/A převodník používá obvod Analog Devices AD1852 (192 kHz/24 bitů) a digitální filtr, který svým průběhem zajišťuje signálu velmi dobrou dynamiku. Zmínku si zasluhuje napájecí zdroj, který používá dva velké zapouzdřené transformátory pro oddělené napájení analogové a digitální sekce. Obecně lze říci, že pro zvuk D/A převodníků zastoupených v prostřední cenové kategorii platí „jiná země, jiný mrav“. Vyšší třídu potvrzuje i vitální Xindak DAC-8, přesný především s tranzistorovým výstupem (ale ten „lampový“ se zase příjemně poslouchá).
Do kategorie stolních komponentů patří jediný D/A převodník z katalogu norské značky Electrocompaniet: PD-1 z řady Prelude. Nízké šasi na čtyřech odpružených patkách má rozložitou základnu, což je praktické z hlediska oddělení napájecího zdroje s toroidním síťovým transformátorem od analogových obvodů. Uprostřed jemně broušeného čela z černě eloxovaného hliníku vykukuje „okénko“ se dvěma řadami velkých modrých LED diod. U horní, indikující zvolený vstup, jde o standardní řešení, ale linie deseti stejných „kontrolek“ dole na pozici indikátoru úrovně variabilního výstupu působí jako retro z úsvitu highendových firem (nemluvě o tom, že deset kroků neodpovídá dvakrát jemné regulaci). Vše potřebné lze nastavit čtveřicí tlačítek či z přibaleného dálkového ovladače. Zadní konektorové pole je „oseto“ čtyřmi digitálními vstupy (dvěma koaxiálními, optickým a portem USB) a dvěma výstupy (symetrickým ve třídě A a nesymetrickým). Protože řada Prelude je v katalogu obecně dražší značky základní, veškeré konektory cinch jsou poniklované, což platí také o pinech konektorů XLR. Bezdrátové rozhraní tvoří firemní RF link (na blíže nespecifikované frekvenci), k němuž však zbývá dokoupit USB modul EMS-1 (za 4990 Kč), který spolupracující PC identifikuje jako zvukovou kartu. Podporovány jsou vstupní signály až do vzorkovací frekvence 192 kHz a rozlišení 24 bitů, ale port USB i RF link zvládají maximálně 48 kHz a 16 bitů, z čehož je zřejmé, že PD-1 představuje především komponent do audiofilské „věže“. D/A převodník používá čtyřidvacetibitový obvod Cirrus CS4398, jemuž jako asynchronní upsampler s přesnými hodinami, který všechny signály převzorkovává na 192 kHz a 24 bitů, sekunduje Burr-Brown SRC43921. Jitter tak nemá prakticky žádný prostor.
Electrocompaniet PD-1 je ze sedmi zmiňovaných modelů nejdražší, ale se skromnjší výbavou by se zřejmě „vešel“ ještě do střední cenové kategorie. Naznačuje však cestu, po níž se dražší špičkové D/A převodníky ubírají. V tomto případě jednoznačně vítězí zvuk nad formou komponentu. Je vzácně vyvážený, neutrální, v prvních minutách vás možná neohromí, ale napříč různými nahrávkami i žánry o něm nezapochybujete. Samozřejmost, to je už skrytý půvab highendu.
Ještě dlužíme informaci, jaké komponenty všech sedm D/A převodníků prověřovaly, starý dobrý CD přehrávač Denon DCD-725 v roli transportu následovaly notebook Lenovo ThinkPad Edge E135, integrovaný zesilovač Denon PMA-1510, regálovky Sonus faber Concertino Domus z redakčních referencí a konečně, v případě potřeby (vypnutá) sluchátka Klipsch Mode M40.
Pavel Víšek
16.12.2024
Americké MoFi představilo své nejnovější, tentokrát sloupové reprosoustavy SourcePoint 888. Název reprosoustav odkazuje na použití tří 8palcových měničů. Jednoho středotónového, v němž je koncentricky umístěn výškový reproduktor, a dvou zcela nových basových reproduktorů, umístěných pod ním.
24.04.2024
Cambridge Audio představilo limitovanou edici oblíbeného a oceňovaného All-in-One přehrávače EVO 150, inspirovanou designem ikonického sportovního vozu DeLorean DMC-12, kterou nabídne v omezené sérii 1000 ks.
01.02.2024
Obvody nového přehrávače byly přepracovány tak, aby mohly využívat 32bitový D/A převodník ESS ES9028Q2M SABRE32.Konstruktérům se podařilo významně zjednodušit signálovou cestu a vyladit kvalitu reprodukce tak, aby mezi posluchačem a originální nahrávkou nestálo nic v cestě.