Reprosoustavy Estelon XB v Hi-Fi Voice

Estelon XB

Příběh Estonce Alfreda Vassilkova je dlouhý a plný různorodých vývojových činností pro všemožné prestižní a ještě prestižnější výrobce reprosoustav z celého světa. Jednoho rána roku 2010 se ale u snídaně s rodinou rozhodl, že je čas postavit se na vlastní nohy a tak vznikl Estelon - luxusní brand, kde on je mozkem a duší a dvě jeho dcery pravou a levou rukou, řídící tuto bárku nejistými vodami high-endového audio trhu.

Ač "výkop" firmy představovaly skutečně nekompromisní modely Extreme, časem se katalog rozrostl sedm různých modelů, byť všechny sdílí vizuální i technické charakteristiky v unikátní směsi, díky které výrobky Estelon bez problémů poznáte i mezi mnohou konkurencí. Zhruba uprostřed firemní nabídky stojí model XB, určený dle Estelonu primárně do menších prostor (což by zhruba tak mohlo odpovídat běžným evropským domovům, neb výrobce to konkretizuje na "mezi 20 a 50 metry čtverečními") a vycházející - což se dá tak trochu dovodit - z již pár let starého sloupku XA.

Ona zmíněná charakterističnost, patrná napříč celou firemní nabídkou, je zřetelná zejména ve vnějším tvaru ozvučnic - nenajdete tu žádnou hranu, od ploché základny se vzhůru zvedá organická věž, hladká, kulatá a snad až tekutá ve svém zcela svébytném pojetí. Svým způsobem připomíná model XB svými proporcemi moderní šachovou figurku. Pointou této konstrukce je pochopitelně absolutní absence jakýchkoliv souběžných povrchů a tím nejen podpora rigidity konstrukce, ale také efektivní zabránění vzniku jakýchkoliv vnitřních nežádoucích vlnění. Tuhost ozvučnice pak kromě tvaru podporuje i použitý materiál - je to totiž mramorová drť v kompozitní směsi, která pak ve formách vyzrává do své konečně podoby. A podoba je to poměrně velkolepá - sošně XB vyrostly na výšku do 126 cm, na šířku u základny mají 42 cm a do hloubky 59 cm. Díky své konstrukci váží mocných 69 kg.

Prohnutá čelní stěna je osazená třemi měniči, dole je basák a v horní části - viděno shora - středotónový a vysokotónový reproduktor. Všechny tři mají svůj původ u Accutonu, mají jemnou krycí mřížku a svou světlou membránou překvapivě dobře souzní s libovolným z dostupných barevných provedení, která sahají od decentní klasiky po excentrickou jinakost.

O nejhlubší frekvence pečuje kónus o průměru 22,2 cm, který je vyrobený z keramiky v sendvičovém uspořádání. Středům je určena identicky koncipovaná membrána s průměrem 15,8 cm a nejvyšší tóny vyzařuje obrácená kopulka standardního průměru 2,5 cm - i oba naposledy zmíněné reproduktory staví na technologii keramického sendviče.

Výrobce mlčí o koncepci výhybky, nicméně zjevně je třípásmová a vzhledem k tomu, že se dozvíte o vedení signálu uvnitř reprosoustav hodně prestižní kabeláží Kubala-Sosna, lze usuzovat, že ani ostatní použité součástky nebudou nijak nízkorozpočtové.

Co se ale dozvíte, to jsou celkové technické parametry. Estelon udává frekvenční odezvu mezi 22 a 30 000 Hz (nicméně bez specifikované tolerance), impedanci 6 ohm s přiznaným propadem na 3,5 ohmu u 50 Hz a citlivost jen lehce nadstandardních 87 dB / 2,83 V / m. Doporučený výkon zesilovače je od 30 Wattů na kanál do 8 ohm a víc.

Sloupky Estelon XB jsme poslouchali v prostorách pražského studia AVITSmart, kde jim společnost dělala třeba elektronika Cambridge EDGE NQ / EDGE Q nebo Moon 600i v2 s Moon 780D a dalšími Napájeno bylo přes IsoTek EVO3 Sigmas kabely AudioQuest Thunder, pro přenos signálu mezi komponenty i k reprosoustavám byl použit Nordost Tyr 2. Srovnávat jsme mohli v daném prostoru třeba s Focal Maestro Utopia EVO, Focal Spectral 40th a dalšími.

Už od prvních temných tónů v "By the rivers dark" Leonarda Cohena ("Cabasse La Collection" | 2011 | SONY | 88691918262) bylo jasně cítit dvě věci - jednak, že doporučovaných 20 metrů čtverečních je pro mohutný, pocitově až obrovský, zaplňující a velikosti měničů a ozvučnice snad až nepřístojný bas Estelon XB přeci jen "tak tak" a deset metrů navíc jim určitě neuškodí, jednak bylo ale znát i to, že XB zahrají i přes svůj vlastní charakter právě tak, jak je dokáže "podržet" elektronika. Byl proto propastný rozdíl mezi charaktery Cambridge a Moon. Vždy se ale zdálo, že basové tóny jsou mohutné, fyzicky přítomné ve své hmotnosti a hlavně že tu je přes celkovou uvolněnost a jistou dávku pružné měkkosti nikdy není o objem, důraz a konkrétnost nouze. Už potichoučku vyloudí XB plnokrevné a šťavnaté zamroukání. Není to analyticky suchý bas, je rozmáchlý a odvážný - jak už ale bylo řečeno, reagují XB velmi snadno na charakter elektroniky a tak si můžete do jisté míry jejich zvuk doladit dle svého vkusu.

Jistá olejnatost v charakteru Estelonů spolu s mimořádnou bohatostí a tělesností zvuku pak mimořádně svědčí reprodukci lidských hlasů - třeba zpěv Amber Rubarth ve "Full Moon in Paris" ("Burmester Selection Vol. 1" | 2017 | InAkustik | INAK 7804) měl tu správnou míru okouzlující podmanivosti. Je to zejména právě objem a pocit úžasné plnosti v kombinaci s výtečnou transparentností a rychlostí, co tvoří pocit intimního pouta mezi vámi a zpěvačkou. Je to zvuk otevřený, svobodný a jednoduše krásný. O technické úrovni pak vypovídá i to, jak snadno je zpěvačce rozumět, jak komplexní a plastický její zpěv je a jak povzneseně zní nad technickými aspekty - tohle je prostě hlas, nesoustředěný na nějaké ultra analytické mikronuance, stejně jako se na ně primárně nesoustředíte v reálném světě, kde nasáváte atmosféru a podstatu hudby. A Estelon se daří přistupovat k reprodukci právě tak - táhnou vás k hudbě a ne k její technické podobě.

Cinkot činelů v "Shiny Stockings" Boba Larka a DePaul University Jazz Ensemble ("XLO Test and Burn-in CD" | 1999 | Reference Recordings | RX-1000) měl řád a okouzlující rychlost, ač objemem se Estelon drží spíše při zemi, nijak nepřepínají, nepřehánějí a nezdůrazňují. Oceníte přesnost hodnou dané třídy i to, jak rychle a svižně dokáže výškáč reagovat na podněty - tón činelu je jasný, má tu správnou kovovost a navíc je pečlivě vykreslený, ač je jeho linka hudbě až v pozadí; ani tehdy se neztrácí jeho skutečně high-endově snadná čitelnost. I tady je patrná špetka jisté hladké měkkosti, charakteristické pro Estelon, ale nijak nezastírá očekávanou výtečnou detailnost. XB nijak netlačí na pilu, jsou dostatečně transparentní i pevné, aby je bylo možné označit za již opravdu dospělé a přesto zůstávají hlavně příjemné a kultivované.

Dynamicky se pak sloupek umí řádně nadechnout - razantní údery v "Percussion Du Africa" (Dununba | "AUDIO Digital Masters III" | 2010 | STS Digital | 11-10) byly mohutné, šťavnaté a výbušné, XB se nebojí prosadit, drží formu a přitom nejsou nikterak tvrdé nebo okaté. Dynamika působí pěkně přirozeně a velmi respektuje to, jaký dynamický potenciál nabízí nahrávka a elektronika - XB "snesou" opravdu, opravdu hodně a umí svůj tělesný a bohatý přednes rozhýbat v okamihu a měniče působí i tak, že velmi snadno také zastaví a tím zajistí jak dynamičnost, tak přesnost reprodukce.

Rozlišení je možná v první chvíli neefektně "normální", ale třeba na sboristech z Cantus ex Corde, zpívajících starý slovanský chorál ("The Absolute Sound Reference Vol. 2" | 2016 | STS Digital | STS-6111152) bylo znát, že technická kvalita Estelon XB stojí opravdu vysoko, celkové zvukové ladění na ni jen jaksi neupozorňuje. Ale příkladná transparentnost, ač zvuk sám po mikrodetailech nepase, nechá vyniknout samozřejmě a ve velkém měříku separaci vokalistů, nechá vyniknout v mocném přívalu vokálů jejich rozličnost i tonální bohatost. Je to až hypnotizující charakter, který vás připoutá k poslechu virtuozitou nikoliv svou, ale hudby samotné. Objektivně už se pak dostáváme hodně vysoko na high-endovém žebříčku a Estelon XB umí být velmi, velmi, velmi, velmi informativní.

S excelentní mírou nenásilnosti a samozřejmosti vykreslily XB také prostor hudební scény v "The Dance" Floriana Couteta a Smart is Brass ("Räumlichkeit und Transparenz" | 2015 | stereoplay). Ukázněný zvuk jednoduše drží pohromadě, scéna roztažená v pravolevém i předozadním směru do odvážné šíře a hloubky zůstává homogenní a reprosoustavy umí být působivě konkrétní, přirozené a samozřejmé do té míry, že zcela vyklízí pole a jako kdyby v místnosti nebyly a hudba se prostě jen vznášela ve vzduchu. I tady se ale zdálo, že XB proporcemi své reprodukce patří spíše do větší než dvacetimetrové místnosti.

Měkce poddajným, uvolněným způsobem s velkou dávkou šarmu a schopností prostě hrát muziku (v tom nejlepším slova smyslu) jsme si užili rytmiku "Africa" od Toto ("Blu-spec CD - Feel the difference" | 2009 | SONY | SICP 20048-9). Zvuk Estetlonu je přesně v té správné míře, možná lehce sytější a bohatší, ale to není ku škodě - je tu skvělý bas, přesná míra razance a autority, je tu živost a jistá lačnost hrát dál, dál a dál, je tu plynulost, spojitost a komplexnost, je tu přehlednost a technická delikátnost hodná vysokého high-endu, aniž by to ale znamenalo hrubost, tvrdost nebo nepřístojnost a to prakticky zcela nezávisle na nastavené hlasitosti.

Estelon má ve světě reprosoustav velkou pověst a platí za výrobce luxusních, esteticky vytříbených a přitom opravdu výtečně hrajících reprosoustav. Šťavnatý, barevný, bohatý, mocný a nonšalantně uspořádaný, samozřejmý, harmonický a velmi hudební zvuk pak mají i sloupky XB - jejich největším kouzlem je to, jak snadno vás transportují doprostřed hudebního zážitku, aniž by to s sebou neslo nějaké technicistní exhibování. XB možná navzdory své velikosti i udávaným technickým parametrům přeci jen potřebují co nejlepší elektroniku (prostě proto, že ji zvládnou a že její charakter a schopnosti snadno "absorbují") a také trochu prostoru k dýchání. Pak vám předvedou opravdový hudební ohňostroj, ke kterému se budete s chutí vracet, protože tahle snadno poslouchatelný zvuk není žádnou všedností ani v nejvyšších kruzích high-endové reprodukce.

VHODNÁ MÍSTNOST

MALÁ [<-- 20m2] [ × ] | STŘEDNÍ [--> 20m2 / <-- 40m2] [ +/- ] | VELKÁ [--> 40m2] [ ✓]

Cena: 729 990,- Kč - základní provedení (lesklá nebo matná černá nebo bílá)

KLADY

• působivý, hladký bas v požehnaném objemu
• křehká čistota nepřehnaných výšek
  
• tekutá celistvost projevu
  
• robustní síla a důraznost
  
• celková bohatost
  
• luxusní sošnost a odlišnost designu

ZÁPORY

• navzdory specifikacím čím více výkonu, tím lépe hrají

Původní článek Daniela Březiny jsme zkrátili o pasáž věnovanou měření reprosoustav, celý si jej můžete přečíst zde:

www.hifi-voice.com/testy-a-recenze/reprosoustavy-podlahove/2257-estelon-xb